Moderní technologie a digitální svět usnadňují práci, zábavu i poznání odkudkoli. Pandemie nás naučila na tyto výdobytky spoléhat ještě více. Na jednu stranu tím člověk získává svobodu a volný přístup ke všemu potřebnému, na druhou stranu tím jde naproti různým rizikům, jež jsou s technologiemi a sítěmi spojené. A protože lidé se bez svých notebooků, tabletů a mobilních telefonů neobejdou ani na dovolené, je třeba dbát na bezpečnostní pravidla, aby se rekreace neproměnila v noční můru.
Stále více lidí nedává svůj počítač, tablet nebo mobilní telefon z ruky ani na dovolené. Kyberzločinci si ale volno neberou, i na cestách je proto potřeba dávat pozor na bezpečnost dat i elektronických zařízení. Pokud se vám dovolená nemá prodražit o ztráty způsobené nenechavci v kyberprostoru, ani si ji nechcete zkazit nepříjemnými události, buďte opatrní na své přístroje i data.
Podvodníci využívají lehkomyslnosti a naivity lidí, kteří se pohybují v kyberprostoru. Případů šetřených aktivit přibývá. Policie ČR loni registrovala celkem 9518 řešených trestných činů tohoto druhu, meziročně o 18 % více. Objasněných je přitom jen čtvrtina. Ale takovým deliktům se lze účinně bránit – správným chováním na internetu, a také pojištěním.
Moderní technologie v lidském životě nepřinášejí pouze zjednodušení a užitek, jak by se na první pohled mohlo zdát. Kromě hackerských útoků nebo úskalí při nakupování on-line je třeba se mít na pozoru také před dalším negativním fenoménem poslední doby – kyberšikanou.
Klasická ochrana firemních dat ve formě antiviru je stále méně dostatečná vůči současným bezpečnostním hrozbám. Jako velmi účinná ochranná vrstva proti kybernetickým útokům se ale z dlouhodobého hlediska jeví pravidelné bezpečnostní analýzy a monitoringy. Podle české společnosti DoxoLogic je nutné zastavit potenciální nebezpečí ještě v zárodku. K tomu slouží speciální programy a hardwarová zařízení, které hlídají provoz na serveru. Stále častěji jsou nutné i osobní kontroly firemních serverů.
Kybernetičtí útočníci se nezaměřují pouze na jednotlivce, ale také stále více na firmy a instituce. V oblasti zabezpečení IT však koluje řada mýtů, kterým lidé s rozhodovací pravomocí mnohdy věří. Je těžké jednoznačně určit, který bezpečnostní mýtus je nejhorší a způsobuje největší škody. Rozhodně se však nevyplácí spoléhat se na to, že firma je pro útočníky nezajímavý cíl. Stejně tak podceňovat zabezpečení zařízení, která nevnímáme jako napadnutelná přesto, že jsou zapojená do počítačových sítí.
Index kyberbezpečnosti, který pravidelně sestavuje Česká bankovní asociace (ČBA), dosáhl v letošním roce 68 %, což je nejlepší výsledek v dosavadní historii publikace indexu. Přestože některé notorické chyby, otevírající prostor pro hackerské útoky a zneužití údajů, přetrvávají, chovají se Češi na internetu oproti minulým letům obezřetněji, zejména v souvislosti s finančními operacemi. Vyplynulo to z průzkumu, který pro Českou bankovní asociaci realizovala výzkumná agentura Ipsos.
Útoky na informační infrastrukturu českých nemocnic máme ještě v dobré paměti. Měly za následek nedostupnost zdravotních služeb a škodu v řádech desítek milionů korun. I když útoky na nemocnice měly svá specifika a odborníci napříč IT oblastmi pracují na efektivních mechanismech prevence, je třeba se soustředit i na další aspekty, které mohou potencionální útočníci využít, například na zdravotnické přístroje.