Firmy vynakládají na budování svého dobrého jména nemalé peníze. Vylepšování image je přitom dlouhodobá a značně obtížná práce. Proto mě překvapuje, jak často se setkávám s poškozováním firemní image ze strany zaměstnanců, kteří s firemními auty – profesionálně označenými dle zásad corporate identity – terorizují ostatní řidiče.
Nemluvím nadarmo, jen v průběhu dneška jsem se setkal hned s několika příklady „profesionálních“ řidičů, kteří agresivním způsobem ohrožovali své okolí. A to jsem prosím neopustil město. Pohyboval jsem se tedy výhradně v oblasti, kde je maximální rychlost omezena hranicí 50 km/h. A ani v jednom případě ohrožovaný řidič nikoho neomezoval.
Nechci moralizovat. Ani já si čas od času neodpustím nějaké to drobné porušení pravidel. Ovšem v okamžiku, kdy přijíždím ve skupině aut ke křižovatce, do které se mezi dva za sebou jedoucí vozy doslova vecpe dodávka společnosti TNT, jejíž řidič se následně za před sebou jedoucí vůz nalepí tak těsně, že jeho řidič se očividně bojí byť jen přibrzdit, si říkám cosi o lidské hlouposti. Jenže, tahle duševní zaostalost zřejmě kombinovaná s chybějícím mužstvím ohrožuje všechny okolo. Sám jsem jel ob dvě auta za tím, před které se nacpal a měl jsem co dělat, abych dobrzdil…
Vím, většina lidí nad tím mávne rukou a pomyslí si cosi o hlouposti. Podvědomí si ovšem viděné informace zafixuje a v okamžiku nejvhodnějším je rádo připomene. Pro firmu to potenciálně znamená problém. Největší problém – alespoň z mého pohledu – však zmiňované chování představuje pro marketingová oddělení firmy, která se snaží firmu prezentovat v co nejlepším světle. Vlastní zaměstnanci jim tuto snahu hatí. A firma si je za to ještě platí.
